u Historie
Tři vrcholy žirovnické kopané
Fotbalisté Žirovnice ve svých začátcích až do let padesátých hráli vesměs nižší soutěže, nejčastěji druhou nebo I.B třídu.
Až rok 1950 znamenal postup do nejvyšší soutěže tehdejšího Jihlavského kraje. Poprvé v historii krajský přebor!
V roce 1936 (24.května) unikl Žirovnici remízou 1:1
v Třeboni (branka Melichar) postup do I.A třídy skutečně jen
o vlásek. Vítězství o jedinou branku tehdy znamenalo tak vytoužený postup.
V roce 1944 měli žirovničtí zase shodně bodů v tabulce s Novým Etynkem, ale ten lepšim skóre postoupil do kvalifikace
o I.A. třídu.
Takže ty sezóny, které Žirovnice I.A třídu v začátcích a po svém založení až do zmíněných padesátých let hrála, by se daly spočítat na prstech jedné ruky.
Pravda, dosáhli i vynikajících výsledků, když třeba v roce 1940 porazili divizní SK České Budějovice 5:1 ve finále 8. ročníku turnaje o Perleťový pohár (Pokorný 2, ]an Rataj z penalty, Hadrava a Ježek]. Byly zde i další, na tehdejši dobu krásné výsledky s kluby zvučných jmen, třeba vítězství nad ČAFC Praha 2:1, remíza s Čechií Karlin (tehdy I. liga) 3:3 . . .Ale co naplat, byly to jen přátelské či pohárové zápasy, občas jakési zablýsknutí. To se občas podaří i současným fotbalistům Žirovnice. Vzpomeňme třeba vítězství Slavoje Žirovnice tehdy nad druholigovou Duklou Písek 2:1 ve 30. ročníku turnaje o PP (9. 8. 1963 - branky Žirovnice Aug. Ježek a Janák) nebo vítězství Slavoje Žirovnice v boji o třetí místo ve 49. ročníku turnaje o PP v roce 1977 s divizní Spartou Košíře 4:2 (Hřava 2, Pihávek, Borák). Porazit se v přátelském utkáni nechá
i divizní Spartak Pelhřimov 5:4 (17. 7. 75 na Budíně, branky Žirovnice Borák 2, Charouserk, Ješeta, Řehák) nebo těsně prohrát s mužstvem národni ligy Dynamem České Budějovice 1:2 na jeho hřišti, jak to nedávno dokázal žirovnický Slavoj ...
Jenže kvalita mužstva a stálost výkonu kolektivu se dokazuje jenom v dlouhodobých soutěžích a nikoliv v těchto zápasech,
i když jejich výsledky jsou lichotivé.
Když tedy stručně zrekapitulujeme šedesátiletou tradici kopané v Žirovnici, dojdeme k závěru, že měla (event. má) jakési tři vrcholné okamžiky či momenty ve svém trvání.
Hned v začátcích trvání klubu AFK Žirovnice to bylo bezesporu. skvělé vítězství ve finále s Volyní na neutrálním hřišti v Táboře o Zlatý pohár ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše. Byl to vskutku na tehdejší dobu výjimečný úspěch, kterého žirovničtí fotbalisté v roce 1934 dosáhli.
O finále byl tehdy v Žirovnici značný zájem, do Tábora jeli hráči a jejich příznivci dvěma autobusy.
Druhým vrcholem je postup do krajského přeboru Jihlavského
kraje v roce1950
a třetím opět postup do krajského přeboru, tentokráte
Jihočeského kraje v roce 1979.
(pokračování v historii klubu)
