Naše B-mužstvo hraje pravidelně okresní přebor s vyjímkou let 1969-1973, kdy mužstvo nefungovalo pro nedostatek zájmu hráčů a v sezóně 1980-81, kdy „B“ tým hrál I.B třídu, ale pouze jenom tuto jednu sezónu.

Pět vrcholů žirovnické kopané

Prvním vrcholem je vítězství ve 3. ročníku Zlatého poháru Dr. Edvarda Beneše pro Jihočeský kraj v roce 1934 (obdoba dnešního poháru ČMFS).

Ve finále zdolali naši SK Volyně 4:3 (1:2).

Na soupisce se vyskytovala jména hráčů jako : Socha Vratislav, Otto Rataj, Jan Melichar, Oldřich Fišer, Antonín Havlíček, Jaroslav Charousek, Boleslav Doležal, Miloš Doležal, Frant.Picek, Ladislav Doubrava, Jaroslav Ježek, Antonín Ježek, Jan Žižka, Rajmund Čech, Jaroslav Emer, Arsenius Rosa, Evžen Buček, Jaroslav Rataj a další.

- Druhým vrcholem je postup do krajského přeboru Jihlavského kraje v roce 1950, když předtím Slavoj působil pouze v nižších krajských soutěžích.

Zde se podíleli na úspěchu : Václav Buček, Luděk Michal, bratří Jaroslav, Jan, František a Ladislav Smrčkovi, Oldřich Brýna, Jiří Rataj, František Šesták, Miloslav Sýkora, Kamil Doležal, Josef Matoušů, Jaroslav Štímač, Jindra Hřebecký, Jaroslav Hlinka, Vlastimil Jirků a Mirek Severa, trenér pan Mrákota Jaroslav – legenda žirovnického fotbalu (26.3.2004 se dožil ve výborné kondici 94 let).

- Třetím vrcholem je postup do krajského přeboru jižních Čech v roce 1979.

Tohoto úspěchu dosáhlo mužstvo ve složení : Libor Šebesta, Jiří Fulín, Dušan Socha, Jiří Charousek, Jarda Secký, Karel Morava, Karel Pihávek, Jiří Vodáček, Jarda Kořínek, Miloš Strachota, Milan Borák, Jiří Tuček, Miloslav Hřava, Pavel Fuxa, Milan Kadlec, Miroslav Kudrna a Ladislav Severa, trenér Jindřich Hřebecký.

- Čtvrtým je vítězství v krajském kole poháru ČMFS v roce 2002, když naši ve finále zdolali Kamenný Újezd. Na domácím hřišti byl výsledek 0:0 (hrálo se v Počátkách, protože na našem hřišti se dělal nový trávník). Na hřišti v Kamenném Újezdě naši vyhráli 4:1 a postoupili do celostátního kola, kde nešťastně podlehli v prvním kole na domácím hřišti divizní Třeboni 0:1.

- V tomto roce si Slavoj vybojoval postup do krajského přeboru kraje Vysočina a to díky další reorganizaci krajů a to z 3.místa v jihočeské I.A třídě.

Soupiska mužstva vypadala asi takto : Zdeněk Kolář, Dušan Socha, bratří Jirka a Pavel Mezerovi, David Kuš, Petr Kořínek, Martin Secký, bratří Rosťa a Radek Častovi, bratří Jan, Václav a Zdeněk Musilovi, Standa Horký - kapitán týmu , Jarda Švec, Tomáš Houška, Josef Rosa, Dušan Brada, Jiří Vodáček mladší, trenér Jiří Vodáček starší.

Doufáme, že tímto výčet úspěchů ještě ani zdaleka nekončí.

 Ženská kopaná v Žirovnici          

       V roce 1966 byl při učilišti n.p.Knoflíkářský průmysl ustanoven klub l. Dívčí FK Žirovnice, u jehož zrodu stáli  Miloš Švec, Rudolf Dvořák, Stanislav Adensam a Václav Buček.

Děvčata se zúčastnila l. ročníku soutěže „O perníkové srdce mladého světa“, kde měla soupeře zvučných jmen (Bohemians atp.), kterých se však nezalekla a postoupila až do finále na hřišti Slávie v Edenu, kde byla právě vyřazena družstvem Bohemians Praha až na penalty. Děvčata tento zdánlivý neúspěch samozřejmě oplakala. Pokud by penaltový rozstřel skončil úspěšně pro naše družstvo, skončilo by nejhůře na 8. místě z 50-ti zúčastněných. Nejlepší naší hráčkou byla střelkyně Marie Petrů.

       V příští sezóně byla ustanovena tzv.moravská liga, kde naše hráčky skončily na třetím místě, což ale nestačilo na postup do celostátního turnaje o srdce Mladého světa (postupovala první dvě družstva).

Tímto krátká, ale příjemná epizodka ženského fotbalu v Žirovnici končí, ne díky tomuto neúspěchu, ale proto, že  se děvčata vyučila, provdala a vesměs všechna odešla ze Žirovnice.

Další následovnice se již nenašly.

                                             Podrobněji zde :  |  1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  6  |  7  |  8  |  9  |

Mládežnická kopaná v Žirovnici

Naše mládežnické celky se pravidelně účastní krajských soutěží jak v Jihočeském, tak v Jihlavském kraji. Vrcholem dorosteneckých úspěchů byl patrně rok 1966-67, kdy mužstvo usilovalo o postup do dorostenecké ligy, což se nakonec nepovedlo, ale parta kolem Jiřího Charouska st. byla velice kvalitní, což se nakonec projevilo o deset let později, kdy jako dospělí vyhráli I.A třídu a postoupili do krajského přeboru.

Žáci Slavoje měli vrchol v letech 1975-1979, kdy hráli krajský přebor Jihočeského kraje.

V současné době máme velmi dobré chlapce v přípravkách, takže o budoucnost je postaráno.

Dorostenecký a žákovský fotbal se v Žirovnici téměř neustále potýká s nedostatkem hráčů, přesto náš oddíl vychoval řadu velice úspěšných fotbalistů, kteří se prosadili i na vrcholové úrovni. Nejzářivějším případem je Jaroslav Drobný mladší, který se prosadil do naší a později i do řecké nejvyšší fotbalové soutěže a do reprezentačních celků ČR. v roce 2002 se stal Mistrem Evropy hráčů U-21 a rovněž hájil naši branku na Olympijských hrách v roce 2000 v Sydney. V současné době působí v řeckém klubu l.ligy FC Panionios Athény a v létě míří do klubu Fulham F.C.

Dalším naším hráčem, který se prosadil do nejvyšší soutěže a reprezentačního celku ČR je Standa Marek mladší, někdejší hráč Českých Budějovic, Liberce a Jablonce a reprezentant ČR v roce 1996 na Africkém poháru.

Třetím naším odchovancem, který okusil 1.ligu je Leoš Mitas.

Postupně hrával za Vítkovice, Slávii, Příbram, Č.Budějovice a s vrcholovým fotbalem skončil ve slovenském Prešově. V současné době hraje za Spartak Pelhřimov, který má ambice postoupit do divize.

Nesmíme zapomenout na legendu žirovnických brankářů Libora Šebestu, který po neúspěšných námluvách se Slávií Praha hájil mnoho let branku druholigového KPS Brno a který je v současné době naším velkým sponzorem.

Když už jsme u brankářů, není od věci připomenout fakt, že se v současné době potýkáme s nedostatkem brankářů pro A-mužstvo, a proto musíme neustále prosit okolní kluby o hostování brankářů, což je záležitost ošidná a i finančně náročná.

Slýcháme často z úst cizích funkcionářů, zejména Spartaku Pelhřimov, že si neumíme vychovat vlastní brankáře. To je pravda, ale pouze s tím, že my vychováváme brankáře, kterým je kraj malý. Po Jardovi Drobném a Liboru Šebestovi se nyní zkouší prosadit  do ligové branky i  Michal Poustecký  (dorost SK Dynamo České Budějovice).

Další naši odchovanci, kteří reprezentovali mládežnické krajské výběry Jihočeského kraje : Jan Fitl, Miroslav Camrda, Pavel Morava mladší. Pokud jsem na někoho zapomněl, ať promine nebo dá vědět, bude sem dopsán.

                                                                                                                                                                                                                       (Havelka)

Dvě „infarktová“ jara A-mužstva Slavoje

První se datuje do roku 1987, kdy po podzimu figuroval Slavoj Žirovnice na posledním místě Jihočeského krajského přeboru se 6 body a sestup byl neodvratný.

V zimě však vedení sehnalo dvě kvalitní posily a jarní zisk 17 bodů vedl k jasné záchraně. Hrálo se tehdy dvoubodovým systémem.

První posilou byl Jan Horák, dříve hráč Suchdola n/Lužnicí, Spartaku Pelhřimov, Dynama Č.Budějovice a Spartaku Jihlava, který ve 13. jarních kolech nastřílel 12 gólů, když jedno utkání nehrál pro žluté karty.

Druhou výraznou posilou byl Milan Bursa „Míňa“, který svou technikou přiváděl obránce soupeře k šílenství.

Bilance : podzim doma  1 1 5  6:19  3 body, podzim venku  1 1 4  3:15  3 body = celkem podzim 6 bodů,

jaro doma  6 0 0 14:4  12 bodů,  jaro venku  1 3 3  11:16  5 bodů, celkem jaro  17 bodů.

Druhé infarktové jaro připravili svým fanouškům hráči Slavoje na sezónu 2002-2003.  První sezóna v krajském přeboru Vysočiny po mnoha letech začala podzimem s bilancí  1  2 10 ,  se skórem 8:39 a  5 body, když naši porazili pouze ve 2. kole doma  2:1  Žďár n/Sázavou.

Podzimní bilance : doma 1 1 4  6:14  4 body, venku  0 1 6  2:25  1 bod a beznadějně poslední místo za předposledním Pacovem, který získal 11 bodů, ostatní mužstva dosáhla již 15-ti a více bodů. Zarážející byla zejména výše porážek a beznaděj hráčů.

Výbor Slavoje nerezignoval a situaci řešil tím, že posílil trenérský post rozšířením na trenérský tandem. K Jiřímu Vodáčkovi se připojil Antonín Eder se značnými trenérskými zkušenostmi, ale zejména se výboru podařilo zkvalitnit hráčský kádr.

Výraznou jarní posilou se stal Jan Musil (podzim nehrál pro vleklé zranění kolena), který zatížil konto soupeřů 11 góly i když stále hrál se sebezapřením a několik zápasů musel vypustit. Druhou posilou bylo hostování brankáře Roberta Váni ze Spartaku Pelhřimov, který se stal po nevýrazných výkonech v prvních zápasech velkou oporou. Třetím posílením byl již několikátý příchod Jardy Švece (též ze Spartaku Pelhřimov), který velice zkvalitnil práci zadních řad.

Nesmíme zapomenout též na Jirku Charouska, který však do mužstva přišel již na poslední podzimní zápasy.

Mužstvu se rázem začalo dařit a výsledkem bylo jarních 25 bodů (čtvrté místo v jarní tabulce) a konečné 9. místo a jistá záchrana již 4 kola před koncem. Sestupoval pouze jeden tým a to Slavoj Pacov se ziskem celkem 23 bodů.

V podobném tempu pokračoval Slavoj i na podzim 2003, když obsadil se ziskem 22 bodů 3. místo (horší skóre než 2. Spartak Pelhřimov) za 1. Žďárem n/Sázavou, který nasbíral o 5 bodů více. Obě tato mužstva prohlašovala před zahájením soutěže, že jejich jediným cílem je postup do divize. Nic jiného neberou. Z toho důvodu nám Spartak Pelhřimov již neuvolnil Jardu Švece.