Žirovnice - Rok plný radosti a slávy z impozantní vítězné šňůry, ale i zklamání z opakujících se výsledkových propadáků má za sebou v krajském přeboru fotbalový žirovnický Slavoj. Sám trenér Jiří Vodáček při ohledu za sezonou přiznává smíšené pocity.

OTÁZKA: Sezóna vám přinesla osmou příčku, boje o záchranu se vás až na úvod podzimu prakticky netýkaly. Byl to tedy pro Žirovnici dobrý rok?

*Mám na to takový rozporuplný názor. Vzhledem k některým pasážím sezóny a hlavně předsoutěžním cílům jsme obstáli. Zároveň ale musím dodat, že přebor jsme měli rozehrán na lepší umístění. Mohli jsme výrazněji vstoupit do boje o třetí příčku nebo vybojovat pozici nejlepšího týmu okresu.

OTÁZKA: Pokud byla tato sezóna v něčem podobná těm předchozím, tak v tom, že se tým opět nevyvaroval velkých výkonnostních výkyvů. To je věc dlouhodobá, takže proč k nim dochází?

*Těžko říci. Dlouho jsem si myslel, že to souvisí s přípravou. Letní je velmi krátká, proto jsem se domníval, že z tohoto důvodu máme tradičně horší podzim než jaro. Je to ale jen jeden z důvodů. Bohužel náš tým patří mezi ty z hlediska psychiky labilnější a každý úspěch nebo naopak neúspěch se na nás hodně podepíše. Z toho pak vznikají ty naše série bez bodu nebo naopak vítězství. Zkrátka mám tu fotbalisty, kteří nevěří ve vlastní síly tak, jak by měli.

OTÁZKA: Přijde mi, že v Žirovnici se nepodceňují jen hráči. Od postupu do krajského přeboru se bez ohledu na výsledky stále hovoří jen o záchraně, nálepku ohroženého týmu vám přisuzuje i fotbalová veřejnost. Znáte důvod?

* Pokud máte na mysli celou Vysočinu, tak tu nálepku zachraňujícího se týmu jsme si vytvořili a jen tak se jí nezbavíme. Abychom o ni přišli, budeme muset ještě několik let dokazovat, že do soutěže patříme. Víc mě ale mrzí to, že se na nás podobným okem dívají i naši příznivci. To sebepodceňování, které znám ze strany hráčů, je tu i od fanoušků. V Žirovnici mají jméno především hráči z jiných klubů, třeba Pelhřimov je díky tomu vždycky brán jako favorit. Je škoda, že nevidíme i vlastní hráče. Třeba takový Kuš nyní patří mezi absolutní špičku v soutěži.

OTÁZKA: U týmu jste už hodně dlouho. Vnímáte, že to sebepodceňování u hráčů alespoň postupně mizí?

* Řekl bych, že se to zlepšuje. Kluci navenek působí sebevědomě, ale občas na nich poznám, že ve skutečnosti to tak není. Hlavně před okresními derby s Pelhřimovem a Humpolcem tam vidím až přehnaný respekt.

OTÁZKA: Letos vám ale respekt k soupeřům nevadil nebo dokonce pomohl. Vždyť ze čtyř derby jste získali devět bodů.

* Je to jedna z věcí, s kterou jsem byl maximálně spokojen. Na derby jsme se dokázali poctivě připravit a také jsme to prodali na hřišti. Zvlášť mě potěšily oba vítězné souboje s Humpolcem, který platí za hodně silný a ambiciózní tým. Někdo sice může namítnout, že jsme se v těchto zápasech hodně zakopali, ale účel světil prostředky. Taková je teď naše taktika a je o hodně úspěšnější, než když se snažíme tvořit. Že není zrovna pro diváky, na to nemůžeme hledět.

OTÁZKA: Dobrá defenzíva je doménou prakticky všech úspěšných týmů v současném krajském přeboru. Nicméně v Žirovnici se v minulosti moc defenzivně laděný styl boje neuznával.

* Je to pravda, ale v tomto směru nás hodně vyučila hned první sezóna v krajském přeboru. Z jižních Čech jsme byli zvyklí, že stoper má na rozehrávku soustu času a pak další čas dostane tým na dobývání soupeřovy branky. Na Vysočině se tak nehraje, hráčům v této soutěži je vlastní důraz při napadání a také brejková hra. My jsme dlouho umírali na krásu, soupeřům stačilo potrestat naše chyby, které při snaze o útočnou hru vždycky vzniknou. Museli jsme se přizpůsobit, začít hrát to co nám přináší body. A body na Vysočině přináší hlavně hra vzadu na nulu.

Kádr očima Jiřího Vodáčka

Sedmnáct hráčů využil v jarních zápasech krajského přeboru žirovnický trenér Jiří Vodáček. Jak viděl jejich působení na hřišti?

Brankáři

Ivan Císař: Byl tradiční oporou, dařilo se mu hlavně v úvodu jara. Později se ani on nevyhnul výkonnostním výkyvům.

Lukáš Šamal: Stále se nám ho nedaří zapracovat do sestavy, při zápase v Pelhřimově zklamal on, ale nepodrželi ho ani spoluhráči.

Obránci

Jiří Mezera: Stále patří mezi hráče, na kterých stavíme, ale nedostatek tréninku je na jeho hře hodně znát. Schází hlavně kondice.

Pavel Mezera: Stejně jako bratr z důvodu pracovního zaneprázdnění méně trénuje a i on tedy trochu slevil na výkonnosti a herní jistotě.

Petr Kořínek: Je oporou, patří mu levá strana, podával na ní velmi stabilní výkony.

Lukáš Makovička: Překvapil, jaro odehrál skoro celé. Kromě malých výkyvů mají jeho výkony vzestupnou tendenci.

David Kuš: Pilíř týmu, hráč krajského formátu. I přes svůj věk je pro nás klíčovým hráčem.

Záložníci

Jiří Charousek: Podával kolísavé výkony. Hraje podle toho, jakou má momentálně chuť do fotbalu.

Jiří Vodáček ml.: Pracovitý hráč, odvedl v záloze spoustu černé práce. Podával vcelku stabilní výkony.

Tomáš Houška: Na něm se dá dokumentovat psychická labilita celého týmu. Pokud dokáže prodat vše, co v něm je, pak je oporou.

Petr Houška: Stal se už stálým členem základu, bohužel na jaře dost zápasil se zdravotními problémy.

Martin Secký: Už výkonnostně nevyčnívá jako v minulosti. Důvodem je menší trénovanost z důvodu pracovního zaneprázdnění. Momentálně je pro mě hráčem na šedesát minut.

Jiří Doležal: Na jaře hodně pomáhal béčku. Vedu ho jako velmi slušného fotbalistu, kterému ale dělá problém rychlost hry v krajském přeboru. Je to typ spíše do haly.

Milan Zaňák: Už to vypadalo, že se stane platným hráčem širšího kádru, dobře zahrál hlavně v Humpolci, ale pak přišlo další zranění.

Útočníci

Petr Weith: Změnil se. Když k nám přišel, byl prototypem přímočarého útočníka, strojem na góly. Ten je spíše tím defenzivnějším z dvojice hrotů.

Martin Pokorný: Největší jarní překvapení, velký příslib do budoucna. Po Weithovi převzal právě post přímočarého útočníka.

Rostislav Časta: Hráč se stabilní výkonností, kterému ale podstatně více sedí technický fotbal. Tvrdé utkání pro něj nejsou.

KAMIL VANĚK