Asi v roce 1929 se fotbalisté Žirovnice pod tímto dosavadním názvem chtěli přihlásit do pravidelných soutěží Jihočeské župy fotbalové. Klub však měl nějaké nesrovnalosti finančního rázu a župa nechtěla do své rodiny nového, zadluženého člena přijmouti. Peníze na vyrovnání dluhů nebyly, ale věc se vyřešila šalamounsky. SK byl formálně zrušen, dostal nový název AFK (Atletický fotbalový klub) Žirovnice a pod tímto názvem byl "nový" klub do soutěží přijat, neboť ten neměl dluhy žádné . . . 

V roce 1933-1939  existoval v Žirovnici další fotbalový klub Viktorie Nový svět. 

Jeho šestileté trvání ukončila valná hromada 22. ledna 1939 v hostinci J. Šimka.

Výbor Viktorie ve složení Karel Hlava předseda, M. Hejtmánek, místopředseda, Ant. Eder, pokladník, Fr. Čech, jednatel a zapisovatel, Lad. Havlů kapitán mužstva, Peřina, místo kapitán, Šrámek a Blecha, revizoři účtů členové výboru  V. Kožich, K. Halák, Janák, Pokorný. Ant. Jirků zde podal návrh o sloučení svého klubu s AFK,

avšak s podmínkou, aby sloučený klub vznikl z Viktorie a AFK nesl název SK Žirovnice. 

Tak se Žirovnickým fotbalistům vlastně vrací původní název, pod kterým v roce 1919 začínali. Pod tímto staronovým názvem se také SK prezentuje v soutěžích až do roku 1948. Od tohoto roku nese fotbalový oddíl (což je také změna oproti používanému názvu klubu) jméno Tělocvičná jednota Sokol Žirovnice, krátce na to také Základní sokolská jednota (ZSJ) Sokol Koh-i-noor Žirovnice. 

Od roku 1953 se přejmenovává podle oborových svazů (Tatran = dřevoprůmysl, Baník = doly, hutě, jiskra = textilní průmysl, Lokomotiva = ČSD, Dynamo = autoprůmysl, Spartak = strojírenství, Slavia = školství, Slovan = státní instituce, úřady, Slavoj = místní průmysl, Sokol = vesnické oddíly)  

na Dobrovolná sportovní organizace DSO Slavoj Žirovnice, protože v tehdejší době byl perleťářský průmysl v Žirovnici začleněn k podnikům místního hospodářství. 

Později pak na Tělovýchovná jednota T.J. Slavoj Žirovnice. 

Pod tímto názvem hráli žirovničtí fotbalisté do převratu v roce 1989.

Dále vystupuje fotbalový oddíl pod názvem F.C. SLAVOJ ŽIROVNICE. 

Nezapomeňme však i na další, přidružené názvy: Zájezdovou jedenáctku, Old Boys a i na béčka v různých obměnách. 

První hřiště na kopanou v Žirovnici bylo v místech, kde stojí dnes  sokolovna (mimochodem s její výstavbou se začalo slavnostním způsobem 9. května 1926 a téhož roku do podzimu byla postavena!!!) a hřiště pro odbíjenou. Hřiště u sokolovny však mělo malé rozměry a nebylo regulérní pro mistrovské zápasy. Proto mělo jen jednoroční trvání.

V roce 1920 bylo proto vybudováno hřiště nové, mělo svoje místo, co dnes stojí Městský úřad, dříve azylový dům zvaný "Moskva". Zde už se nějaký ten zápas přece jenom sehrál, neboť oproti hřišti u sokolovny, kde se hrálo v letech 1919-1920, se na tomto hřišti "U Moskvy" hrálo rovných deset let - až do roku 1930. Ale ani zde postupem doby to nebyl stánek fotbalistů ideální, a tak se hledalo místo nové. S jeho výstavbou se plánovalo také v "Hliništích", ale pro nadměrně zamokřený terén z myšlenky sešlo. Volba padla na "Babory" a ukázala se tehdy dobrým řešením. Hřiště se zde stavělo dva roky, takže v letech 1930-32 byl v Žirovnici fotbalový půst. 

Hřiště v Baborách bylo dáno do provozu v roce 1932 a to sloužilo svému účelu hezkých pár let - až do roku 1964. Shodou okolností se na něm hrálo tolik let - dvaatřicet - kdy bylo ve zmíněném roce dáno do užívání. Dlouholetým správcem zde byl pan Jarka Emmer, který pak přešel i na nový stadión Budín, kde měl k dispozici i rodinný domek. 

Stadión Budín slouží kopané od 19. července 1964. Tento den se zde hrál první zápas v jeho historii Slavoj Žirovnice-Baník Hrdlovka (2:6) a první branku vůbec na novém stadiónu zaznamenal Pavel Janák z trestného kopu na branku směrem k šatnám. Po panu Emmerovi zde působil jako hrající správce Jiří Fulín (dnes na Dynamu ČB) a po něm také jako hrající správce Pepa Ciboch.

V dubnu v roce 1977 zde provedl podnik Beskyd-sport z Frýdku Místku generální opravu trávníku. Půl sezóny se zde na nové trávě nedalo hrát. Stejná  situace vznikla též na jaře 2002. 

Žirovničtí fotbalisté našli vždy svůj azyl v sousedním městě Počátky, když místní oddíl T.J. Spartak ochotně vyhověl zapůjčením svého hřiště. 

Své "domácí" zápasy zde odehrála všechna mužstva Slavoje, t.j. A-Mužstvo, B-Mužstvo, dorost, žáci ml. a starší a též přípravky mladší a starší.. 

Dnem 21. ledna 1966 bylo dáno v Žirovnici do provozu tréninkové, tzv. odlehčovací hřiště se škvárovým povrchem těsně nad stadiónem, poblíž stavení zvaným "Hamr". Hřiště slouží zimní přípravě, při deštivém počasí a pro přípravná utkání a tréninky. V uvedený den se zde hrál první zápas a to "přátelák" Slavoj Žirovnice-Spartak Počátky (2:1) a první branku zde zaznamenal rovněž žirovnický hráč Jaroslav Drobný starší. 

Nezapomeňme však ani na další žirovnické hřiště Viktorku Nový svět. 

Otevíralo se slavnostně mezinárodním utkáním 4. června 1933 :  

Viktoria Nový Svět - SC Sturm Vídeň.