Důvod pádu Pacova: doma ani jednou nevyhrál
Vysočina - Sezona skončila, nastává čas bilancování. Z týmu krajského přeboru největší spokojenost panuje ve Ždírci, euforie ze záchrany zachvátila Velkou Bíteš.
Autor: Pavel Mikeš 25.6.2008
SK DEKORA ŽDÍREC N. D. - (1. místo, 67 bodů)
Tichá voda břehy mele. Dekora před sezonou o postupu nemluvila, přesto pro něj nejvíc udělala. Tým neměl výraznější slabinu, pyšnit se mohl zejména výbornou defenzivou. Největší postavou týmu byl špílmachr Petr Čalkovský, vstřelil patnáct gólů, třináct z nich bylo vítězných. Skvělým tahem bylo angažování futsalového reprezentanta Romana Mareše, vedle nich vyrostl výkonnostně Petr Carda.
SOKOL HARTVÍKOVICE (2. místo, 58 bodů)
Kolaps. V polovině jara měli hartvíkovičtí fotbalisté šestibodový náskok na Ždírec a jako bonus ještě lepší vzájemné zápasy. Jenže potom přišlo uspokojení, které přerostlo v trápení. Náskok byl v tu ránu pryč, v posledních devíti zápasech uhrály Hartvíkovice jen deset bodů. Svěřenci trenéra Hajského dokázali přehrát mužstva ze špičky tabulky, ale hodně bodů rozdali týmům z chvostu tabulky.
SK BYSTŘICE N. P. - (3. místo, 55 bodů)
Snad s výjimkou jedné ze šesti sezon
hrála na špici krajského přeboru. Bystřice je jednoznačně
nejofenzivnějším mužstvem soutěže, svědčí o tom průměr
více než dvě vstřelené branky na zápas. S takovou potencí
se nikdo jiný pochlubit nemůže. Technicky vyspělý tým
předváděl zřejmě nejatraktivnější fotbal, hlavně na jaře
se mohl spolehnout na kanonýra Jana Holého. Bystřice může
jen litovat nevydařeného podzimu, zejména ztrát doma.
SPARTAK PELHŘIMOV - (4. místo, 55 bodů)
Beze zbytku potvrdil roli černého koně. Pelhřimov byl silný v domácím prostředí, ale venku doplatil na nevyrovnanost výkonů. Spartak se může pochlubit druhou nejlepší obranou v přeboru, ale slabinou byla ofenziva. Zejména proměňování gólových příležitostí. Trenér Leoš Mitas však vytvořil perspektivní tým, který od něj převezme Václav Vokůrka, jenž pelhřimovské prostředí dobře zná.
SLAVOJ TKZ POLNÁ - (5. místo, 49 bodů)
Po podzimu byl Slavoj pasován na jedno z favoritů soutěže. Během zimní přestávky tým navíc posílil o zkušeného středopolaře Alexandera Kováře. Jenže jaro mu nevyšlo podle představ. V sezoně se Polné prakticky nepodařilo vyhrát s týmy z předních příček tabulky. Jedinou výhrou byla ta se Ždírcem hned v prvním kole sezony. Polenští hráči dostanou pro nastávající sezonu novou motivaci. trenérskou dvojici Milan Palkovič, Jindřich Vampola vystřídají Milan Volf, Kamil Lösl.
FK HUMPOLEC - (6. místo, 46 bodů)
Asi největší zklamání. Humpolec se netajil postupovými ambicemi, ale velké změny před sezonou i v její polovině daly tušit, že ze dne na den se super tým nezrodí. Podzim ještě skýtal naději na úspěch, ale Humpolci unikl vstup do odvet. Dvě domácí porážky na úvod tým rozhodily, z dalších tří vytěžil jen jednu výhru. Potom přišly kolísavé výkony (výhry nad Bystřicí a Hartvíkovicemi vs. porážky s Pacovem a Velkou Bíteší), někteří hráči navíc pomáhali zachránit bétřídní rezervu.
FK BOROVINA-OPATOV - (7. místo, 45 bodů)
Zkušený tým se rozjížděl tradičně pomalu, na jaře však demonstroval svou sílu. Povinné body získával snadno, ale konfrontace se špičkou se mu příliš nedařila. Tým v přeboru dobrovolně končí, přihlášku na příští sezonu podal do I. B třídy.
SAPELI JANOVICE - (8. místo, 44 bodů)
Příjemné překvapení. S Janovicemi se počítalo v boji o záchranu, ale ten se nekonal. Mužstvo už na podzim vybojovalo 21 bodů, což bylo dobré vstupní portfolio do jara. Sapeláci měli tradičně věkově nejstarší mančaft, tým „trenérů“ dokázal na soupeře vymyslet dobrou taktiku. Stejně jako Borovina však v přeboru končí, klub nemá týmy v mládežnických soutěžích.
SK HUHTAMAKI OKŘÍŠKY - (9. místo, 34 bodů)
Nic nového pod sluncem. Po velmi dobrém rozjezdu přišla na podzim krize a pád tabulkou. Na jaře však tradičně přišla renesance a zkušený tým začal šplhat tabulkou vzhůru. Boj o záchranu se mužstvu vyhnul, ale přesto je znát dlouhodobější pokles výkonnosti. Před čtyřmi lety Okříšky postoupily do krajského přeboru, v další sezoně skončily čtvrté, loni šesté.
HFK TŘEBÍČ B - (10. místo, 32 bodů)
Ač tabulka mluvila jinak, tým se až do předposledního kola strachoval, zda zůstane v přeboru. Tu mu zajistilo až vítězství A týmu v posledním kole divize. Co k týmu? Solidní podzim, špatné jaro. Dvanáct bodů je málo. Na výsledcích se však podepsalo časté pendlování hráčů mezi A týmem a rezervou. V závěru nastupovalo hodně dorostenců. Nový impulz týmu má dodat přicházející trenér Petr Kylíšek.
SFK VRCHOVINA - (11. místo, 31 bodů)
Výběru kouče Jiřího Plocka se přezdívá mateřská školka. Zejména v první polovině jara to s mladíky ze Spojeného fotbalového klubu z Nového Města na Moravě a Radešínské Svratky nevypadalo vůbec růžově. Zavčas ale pochopili, že jenom dravé mládí v krajském přeboru nestačí. Zkušenosti přinesl bývalý kapitán Luboš Střešňák. Pětatřicetiletý matador, který pověsil kopačky na hřebík už před třemi lety, kývl na prosbu o výpomoc a na vzestupu týmu v závěru sezony má lví podíl.
1. FC JEMNICKO - (12. místo, 31 bodů)
Tak tomu se říká zmrtvýchvstání. Po prachbídném podzimu všichni Jemnicko odepisovali, ale vedení klubu se s rolí otloukánka nehodlalo smířit. Nové posily, Tomáš Krejča, Jaroslav Cech a Jaroslav Noháček, vnesly do týmu kvalitu, a hlavně vítězný duch. Čtyřiadvacet bodů a šesté místo v tabulce jara a nakonec i celkem bezproblémová záchrana je výsledkem, který vyráží dech. Jenže nováčkovská euforie pomine a v Jemnici určitě dobře ví, že druhá sezona bývá nejtěžší.
SK MORAVSKÉ BUDĚJOVICE - (13. místo, 30 bodů)
Také v Moravských Budějovicích po podzimu nejásali. Na co se mohli ale fotbalisté SK zejména na jaře spolehnout, byly domácí zápasy. A zejména ty klíčové. Pacov i Žirovnici s přehledem porazili, zvládli i další klíčový zápas s třebíčskou juniorkou. Zato venku Budějovičtí hrůzu nepouštěli, méně bodů si přivezla jen poslední Žirovnice. Problém byly i první poločasy, hráči museli všechno zachraňovat až příliš často v posledních minutách.
FC SPARTAK VELKÁ BÍTEŠ - (14. místo, 29 bodů)
Všichni svatí stáli nad fotbalisty Velké Bíteše. Po nevydařeném vstupu do jara však opět zmobilizovali síly a stejně jako loni se jim podařilo soutěž zachránit. Tentokrát v hodině dvanácté, v posledním kole v přímém duelu v Pacově. Problémem Spartaku je ofenziva, vytváření šancí, a hlavně jejich proměňování. Tým však dokázal, že umí zvládnout hrát pod tlakem.
SLAVOJ PACOV - (15. místo, 28 bodů)
Remízový král, a to je jeden z hlavních důvodů, proč se Slavoj po roce vrací do I. A třídy. Důvod číslo dvě, s odchodem exslávisty Libora Kollera a se zraněním Jaroslava Pravečka se rozpadla dobře fungující obrana (na podzim čtvrtá nejlepší, na jaře druhá nejhorší). Důvod číslo tři, a to ten nejzávažnější, Pacov nedokázal v patnácti domácích zápasech ani jednou vyhrát. Paradoxně stačilo vítězství jen jediné, s Velkou Bíteší.
FC SLAVOJ ŽIROVNICE - (16. místo, 22 bodů)
Rychle zapomenout. Podzim nenasvědčoval tomu, že by měl mít Slavoj problémy se záchranou. Dokonce získal i skalp vítěze přeboru. Jenže jaro bylo tragické. Přitom i v Žirovnici většinou na něj sázeli a tým se zpravidla posouval vpřed. Jenže tentokrát narazila kosa na kámen, pět bodů je žalostná bilance. Slavoj nezachytil úvod a hráči se dostali do psychického útlumu.