Je vstřelit gól v krajském přeboru opravdu dvakrát těžší? V čem se vůbec přebor liší od A - třídy?

Staněk: Jestli dvakrát, to nevím, ale mezi oběma soutěžemi je velký rozdíl. Tady je na všechno méně času, navíc soupeře výrazně nepřehráváme a z toho plyne i méně šancí v zápase. S osobním bráněním jsem se setkal asi jenom jednou.

Křikava: A - třída je určitě jednodušší, i když o polovinu asi ne. Víc času tady je, ale to není ten hlavní důvod. Důležité bylo, že mě soupeři ještě neznali, v přeboru si mě přece jenom víc hlídali. V jarních odvetách to bude určitě těžší.

Na který podzimní zápas vzpomínáte nejraději?

Staněk: Asi na ten v Chotěboři. Vyhráli jsme 6:1 a dal jsem hattrick.

Křikava: Určitě v Bohdalově. Tam jsem ze šesti šancí proměnil pět a byla z toho výhra 5:0.

A na který byste naopak rádi zapomněli?

Staněk: Jednoznačně na Pelhřimov. Tam to nešlo vůbec nikomu a když jsme mohli dát kontaktní gól, trefili jsme tyč a břevno. Ani štěstí jsme neměli.

Křikava: Doma s Věžnicí jsme měli vyhrát. Jenže za stavu 1:1 jsem nedal dvě tutovky. Největší ztrátou ovšem byla remíza se Svratkou. Tam jsem dal sice tři góly, ale stačilo to jen na remízu.

Který podzimní gól považujete za nejhezčí?

Staněk: Nevím, všechny jsou dost podobné. Nejdůležitější byl asi ten proti Doubravníku. Bylo to hned v prvním kole a v první půli jsme se dost trápili. Ten nejhezčí byl asi s Bystřicí, kdy jsem přeloboval brankáře Trávníčka.

Křikava: Byl to ten třetí v Bohdalově. Marek Pecha mi přihrál a mně se podařilo přejít přes čtyři hráče. Z hranice vápna jsem pak trefil šibenici.

O vás se říká, že dáváte góly jenom v rozhodnutých zápasech. Co vy na to?

Křikava: Já o tom vím, ale pouštím to jedním uchem tam a druhým ven. Třeba v Pacově nebo Nové Vsi to tak nebylo. A že spaluju hodně šancí? Ať si to každý zkusí, ono to není tak jednoduché. Šance zahazují i jiní, ale mě často připadá, že se to svádí jen na mě.

Od mistrovských zápasů si nyní na dlouhou dobu odpočinete. Jak přestávku snášíte?

Staněk: Abych se přiznal, fotbal mi hodně chybí. Dvakrát týdně sice trénujeme, ale fotbalově se spíš nudím. Naštěstí je v Meziříčí umělá tráva a jsou na ni naplánované dva turnaje. Bude to sice až v lednu, ale už se těším.

Křikava: Fotbal mi taky docela chybí. Ale naštěstí hraju futsal za tým S.U.D. Světlá. Zatím jsme v tabulce někde uprostřed.

(tom)