Žirovnice 

Náhlá výměna na trenérském můstku se zatím vedení fotbalového klubu Slavoje Žirovnice vyplácí. Pod vedením zkušeného Jiřího Vodáčka totiž účastník krajského přeboru Vysočiny oba poslední zápasy vyhrál.

Více než dva týdny starý výprask 0:10 od FŠ Třebíč byl pro vedení Žirovnice polední kapkou. Dva dny po utkání skončil po necelém roce a půl u týmu kouč Roman Hřib. Pro závěrečná tři kola pak dostal důvěru zkušený Jiří Vodáček.

A osvědčilo se. Po veledůležité výhře 1:0 nad Bystřicí vyhrál celek z Pelhřimovska o uplynulém víkendu 3:2 také na půdě rezervy Žďáru. „Klíčové bylo kluky psychicky zvednout a patřičně nabudit,“ sdělil sedmašedesátiletý Vodáček.

Současně ale zdůraznil, že žádné zásadní změny se za této situace dělat nedaly. „Tým má zavedené mechanismy, těžko se něco mění na tři zápasy. Šlo o to kolektiv trošku stmelit, utužit partu, nabudit hráče a také se takticky připravit na každého soupeře,“ popisoval lodivod Slavoje.

Ani v základní sestavě nedošlo k velkým změnám. „Domácí hráči mi prošli rukama v mládežnických kategoriích. Ty odjinud jsem tolik neznal, ale zase jsem se mohl opřít o poznatky kapitána mužstva, kterým je shodou okolností můj syn,“ pousmál se.

Není to poprvé, co Vodáček zažívá v kabině vztah otce se synem v přeměně na vztah trenéra a hráče. „Před léty jsem to zažil s mým nejstarším synem. Ten říkával, že je lepší trénovat jinde než pod vlastním otcem. (smích) Ale vždy je to o tom, jak k tomu dokáže starší z tohoto dua přistoupit,“ zdůraznil.

V této specifické situaci ale není přítomnost syna, navíc špílmachra a kapitána týmu, nevýhodou. „Jakub byl už předtím v roli jakéhosi malého asistenta, takže mi pomohl řadou postřehů,“ potvrdil.

A jak viděl dvě zmíněné výhry? „S Bystřicí to od nás bylo vybojované, protože soupeř vůbec nebyl špatný. Už v první půli jsme se dostali do vedení, po pauze hráči trošku podlehli tomu, abychom výhru uhájili, hosté měli více ze hry,“ popisoval.