63. ročník   - sobota 6.7. 1996

Slávia Praha – Žirovnice   11:0

Liberec – Kamenice nad Lipou     3:0

O 3.místo   Slavoj Žirovnice- Kamenice  2:0

Finále :  Slavia – Liberec 4:0

          9.července 1996 – Netradičně brzo se opět konal turnaj o Perleťový pohár. Není to ale specifické jenom pro poslední ročníky. Poprvé byla porušena tradice již při 3.ročníku v roce 1935, kdy se turnaj konal 30.června. Dnes je situace taková, že pořadatelé musí respektovat začátky pohárových a ligových soutěží, pokud chtějí získat známá a věhlasná mužstva.

           Letos se to povedlo obzvlášť, protože SLAVIA PRAHA takovým mužstvem je. Mistrovský titul semifinále poháru UEFA a řada reprezentantů ve finále mistrovství Evropy. Kdo by toho mohl chtít víc?  Další účast na turnaji přijal ligový Liberec a Kamenice nad Lipou. Čtvrtým účastníkem byl domácí FC Slavoj Žirovnice.

           Po poledním dešti  ve 13 hod. nastoupila všechna mužstva ke slavnostnímu otevření 63.ročníku. Kapitány jednotlivých mužstev a pány rozhodčí přivítal pan Šmíd, starosta města, předseda oddílu kopané, pan Tomšík a sekretář oddílu pan Doležal.

           K prvnímu utkání nastoupili domácí borci proti SK SLAVIA PRAHA. Na začátku zápasu se mohlo zdát, že by mohli zlobit, ele po nešťastné teči Lelinktona skončil míč v síti rozlobeného brankáře Koláře. Do poločasu to bylo 6:0 pro SLAVII. V druhém poločase si Slavie ještě zastřílela a utkání skončilo 11:0. Největší šanci na vstřelení čestné branky měl Kahoun, který v rychlém brejku šel sám na brankáře Slavie, ale nedokázal jej přehodit.

           Během tohoto utkání se na stadioně Budín objevil český reprezentant, hráč Slavie, stříbrný na mistrovství Evropy, Karel Poborský. Hned bylo kolem něj živo. Podpisy a rozhovory pro čtyři televizní stanice nebraly konce.Další zajímavý host, který se objevil na poháru, byl trenér Sparty Praha pan Petržela. Televize jej hned u vchodu zastavila k malému rozhovoru a zeptala se , co říká na los PVP.

          Ve druhém utkání proti sobě nastoupila mužstva Liberce a Kamenice nad Lipou. Průběh utkání byl mnohem vyrovnanější ale přece jenom liga je liga. Při pohledu na toto utkání mohl mít fanoušek dojem, že o třetím místě je také rozhodnuto. Liberec vyhrál 3:0 a následovala přestávka.

           V této přestávce pořadatelé zvou vedoucí mužstev, sponzory, novináře a významné hosty na malé občerstvení, kde se oficiálně mužstvům poděkuje za jejich účast na turnaji a sponzorům za finanční zajištění turnaje.

            Po přestávce proti sobě nastoupila obě poražená družstva Kamenice a Žirovnice. Zajímavostí jistě i to, že v prvním mistrovském utkání budou hrát proti sobě. Takže to byla taková generální zkouška. Proti předcházejícím zápasům, kdy Kamenice se zdála být fotbalovější, ve vzájemné konfrontaci to bylo všechno jinak. Žirovnice měla určitě víc příležitosti a za brankou rozcvičující se  hráči Slavie několikrát žasli nad výroky pana rozhodčího při jasných penaltových faulech na M. Ježka. „Ty vole, co mu ta jedenáctka udělala, to už mu nefouk druhou jasnou pentli“, smál se Šmejkal po druhém faulu v pokutovém území. Nakonec přece jenom pískl. To už při jasné třetí penaltě nevydržel ani takhle otrlý rozhodčí  a Ježek Zdeněk penaltu s přehledem proměnil. Třetí místo tedy zůstalo doma. Za nejlepšího hráče byl vyhlášen Ježek Milan. „ A jdeme do finále….“ Jak říká pan Zedníček v jednom televizním pořadu. Utkání o první místo začalo velice kuriózně. Vzhledem k tomu, že „Slavisti“ pospíchali na svatbu Novotného, na hřišti byla již obě mužstva rozcvičená, slovo dalo slovo a začalo se hrát. Nebylo by na tom nic divného, ale ono se začalo bez rozhodčích. Utkání se už pomalu rozbíhalo, páni rozhodčí dojídali malé občerstvení a diváci se bavili. Proč ne? Kopaná je předevšim zábava milionů. Hvizd rozhodčích tento ilegální pokus o finále ukončil a začalo se znovu, a pořádně.

            Po nástupu ve středu hrací plochy začalo finále 63.ročníku turnaje o Perleťový pohár. Po chybě obrany Liberce se Slavie ujala vedení ve 3.nimutě a od té doby se přelévaly útoky z jedné strany na druhou, ale branka ne a ne padnout. Řada šancí na obou stranách nebyla využita. V posledních deseti minutách se vše rozhodlo. Slavie přidala  3 branky a vyhrála 4:0. Za celý turnaj neobdržela ani branku a se skórem 15:0 turnaj vyhrála.

            Bohužel spěch hráčů byl natolik velký, že po utkání ze hřiště doslova utekli a málem nebylo komu předat cennou trofej. O tradičně provedené fotografii vítězného mužstva ani nemluvě. Škoda! Co tradičně vydrželo bylo počasí. Na 1500 diváků hrozily husté mraky, ale déšť se nespustil.                                                                         (tčk)  

                                                                                  (opsáno ze Žirovničanu)